Zeměřesení - terremoto

Dne 25.11.2015 jsme zažili naše první zemětřesení. Otřesy byly dva, první ve 20:38 místního času (v ČR bylo o 6 hodin více) a dosáhl síly M 4,8, druhý potom ve 21:47, který dosáhl síly M 4,9. Síla obou zemětřesení tedy byla v pásmu mírného až středního, při kterém jsou škody poměrně nepatrné. Postele se pod námi citelně chvěly a sousedé Dominikánci všichni vyběhli ven a hlasitě diskutovali.

Zážitek byl o to zajímavější, že epicentrum bylo pouze asi 20 kilometrů od nás, jak to vyplývá i z mapy, kde epicentrum je označeno hvězdičkou. My bydlíme kousek od města Baní, které je na mapě zakresleno jižně od epicentra. Naštěstí se nikomu nic nestalo a neslyšeli jsme nic o škodách.

http://earthquake.usgs.gov/earthquakes/eventpage/us100041dx#general_map

Nevšední zážitky všedního dne

Hmyz

Ráda bych zdůraznila, pro ty, kterým to zatím není zcela zřejmé, že v Dominikánské republice je celý rok horko. To znamená, že žádný druh hmyzu tady nemůže přes zimu zalézt, zmrznout a dát pokoj.

Během našeho prvního pobytu už jsem trošku popisovala svůj vztah k broukům, mravencům, komárům, vosám a podobně (zde). V našem bytě není o hmyz nouze. Mohla bych se stát entomologem jen na těch několika málo čtverečních metrech a o zžívání, jak jsem psala první rok, nemůže být ani řeč.

Největší rozměry má "cucaracha" (čti kukarača). Ač je to jméno ve španělštině celkem libozvučné, jedná se o švába. Dospělý jedinec má asi 3-4 cm nepočítaje jeho velká tykadla. Asi to bude předsudek, ale v mé mysli šváb nemá dobrou pověst. Vysledovala jsem, že se zdržuje v místech, kde je vlhko a potraviny. Takže ho čas od času nacházíme v kuchyni a v koupelně. Měla bych to obrátit, protože nejvíc vylézá a množí se v koupelně. Zajímavé je, že obvykle vylézá v noci, ale dospělého jedince nacházím i ve dne. Naklade vajíčka a vyleze na světlo umřít. (To je moje teorie.) Já mu to dost urychlím použitím účinného spreje. Dost pravidelně zabíjím drobné švábíky ve vaně. Lezou mi i na koupelnovém závěsu, když mají chuť.
Největší akce proběhla při návratu ze shromáždění asi v 9 hodin večer. Odemkla jsem, otevřela dveře do bytu, rozsvítila a po dlaždičkách lezou tři velcí švábi najednou! Oni jsou velmi rychlí a rychlá jsem musela být i já - sáhla jsem po vždy připraveném spreji a začala je honit se smrtonosnou mlhou nad jejich hlavou.

Dalším obtěžujícím hmyzem jsou mravenci. Jsou dvojího druhu (velmi laické rozdělení). Jeden druh je druh kuchyňský. Zůstane-li na lince či jiné ploše v kuchyni drobek, sladká kapka nebo něco pro ně chutného, hned se objeví. Necháme-li na lince nebo i v horní poličce pečivo jen trochu pootevřené, hned se jimi naplní celý sáček. Poté, co jsme museli vyhodit mravenci prolezlé housky, dáváme je (ty housky) do ledničky.
Poslední zkušenost je z tohoto měsíce. Špatně jsme zavřeli velkou nádobu s burskými oříšky. Byla uložená na horní otevřené poličce. Nepřejte si vidět tu mravenčí dálnici odspoda až ke zmíněné nádobě. Sprej zafungoval během sekundy. Ovšem vyhodit tu spoustu oříšků se mi opravdu nechtělo. Dobře jsem nádobu zavřela, ostříkala sprejem vnější obal a počkala dva dny. Vzhledem k faktu, že oříšky byly solené, ani uvnitř to milí kamarádi dlouho nevydrželi. A pak už jsem si připadala jak ve scéně z filmu Jak dostat tatínka do polepšovny, kdy Vašek vyfoukává mravence z cukru a říká "...abychom mohli... víš co, viď?".
Druhou kategorií mravenců jsou mravenci kousaví, ložnicoví. Při našem druhém pobytu nás obtěžovali svou přítomností a svými kusadly v posteli. Letos zatím dávají pokoj....tedy alespoň v ložnici.

Občasnými návštěvníky našeho bytu jsou noční můry. Dokonce se jednou u nás chtěl ukrýt před denním světlem obrovský noční motýl.

Venku je k vidění motýlů spousta. V houfech odpočívají na stěnách domů, létají z květu na květ. Nejzajímavějším úkazem bylo, když jeden ze "žluťásků" zemřel a zůstal ležet na zemi v kaluži, velký roj ostatních mu uspořádali něco jako pohřeb.

Praní

Na začátku této části znovu musím připomenout horko a vlhko panující v provincii Peravía - a z toho vyplývající velkou spotřebu oblečení a častou výměnu ložního prádla. Nákup pračky tedy byla jasná věc. Vybrali jsme typ, který tu je možné vidět prakticky ve všech domácnostech. Honosí se názvem semi-automatico (poloautomatická) pračka. Je tedy sice zapojená do elektřiny, s otáčivým dnem v jedné části a ždímačkou v druhé části, ale už například neohřívá vodu a je nutná lidská asistence.

Teď nutně musím odbočit, abych vysvětlila, proč naše pračka není zapojená ke zdroji vody. Když jde elektřina, tak se voda z velké cisterny přečerpává do černých nádob zvaných tinaco, které jsou umístěné na střeše. Samospádem jde voda do trubek ke kohoutkům - naštěstí nezávisle na elektřině - z čehož plyne, že proud vody není nijak silný. Tudíž je obvyklá praxe mít vedle pračky barel na vodu a doplňovat ho vodou z kohoutku pomocí hadice a pračku naplňovat ručně kbelíkem ze zmíněného barelu.
Praní je tedy trochu jako posilovna. Máchám prádlo dvakrát, takže si umíte představit, kolikrát mám mokré prádlo v rukách při přehazování z prací části do ždímací a zpátky a kolik kbelíků plných vody přečerpám z barelu do pračky.... Naše babičky ještě pamatují....

Můj prací balkón (nebo balkónová prádelna)

"...a lil se déšť..." (Matouš 7:24-27)

Dne 1.11.2015 jsme opět měli shromáždění v Matanzas. O shromáždění v tomto městě jsme již psali (zde, zde, zde a zde) Tentokrát to bylo jiné. V čem? Pršelo. Pokud byste se zeptali, jak moc, řekli bychom, že sice pršelo, pršelo vydatně, ale že by to bylo například pro Čechy něco, o čem by psali domů, to nikoli. Pro naše milé Dominikánce to ovšem bylo zcela jiné. Nejsou zvyklí na déšť jako my. Žijí na území, kde často neprší řadu měsíců, takže pokud prší déle než několik minut, prakticky nevycházejí z domu.

Pravidelně se na shromáždění v Matanzas schází kolem padesáti účastníků, z toho asi patnáct bratrů a sester, ostatní jsou zájemci. Na posledním shromáždění nás bylo šestnáct, z toho tři zájemci!!! Je zajímavé, co s odhodláním lidí jít uctívat Boha udělá trocha vody. Připomíná to podobenství Ježíše Krista z Matouše 7:24-27: "Proto každý, kdo slyší tato má slova a činí je, bude přirovnán k rozvážnému muži, který vystavěl svůj dům na skalním masivu. A lil se déšť a přišly záplavy a vanuly větry a bičovaly dům, ten se však nezbortil, protože byl založen na skalním masivu. Dále, každý, kdo slyší tato má slova a nečiní je, bude přirovnán k pošetilému muži, který vystavěl svůj dům na písku. A lil se déšť a přišly záplavy a vanuly větry a udeřily na dům, a ten se zbortil a jeho zhroucení bylo veliké." Naši milí zájemci opravdu potřebují ještě budovat svoji víru, aby vydržela nejen déšť, ale opravdové zkoušky.

Již v jednom z minulých příspěvků jsme psali o tom, jak se na většině zdejších lidí projevuje to, co napsal apoštol Pavel, když mluvil o těch, "kdo mají způsob zbožné oddanosti, ale vůči její síle se prokazují jako falešní". (2Ti 3:5)

Na druhou stranu tato událost připomněla jinou biblickou pasáž. V Malachiášovi 3:18 se píše: "A jistě opět uvidíte [rozdíl] ... mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu nesloužil." Je opravdu pěkné, že bratři a sestry jsou výrazně jiní než jejich sousedé, kteří Boha zatím neznají.

Stavební činnost v DR

V Dominikánské republice probíhá jako všude na světě rozsáhlá stavební činnost. Dne 7.11.2015 pronesl člen vedoucího sboru G. Lösch proslov při příležitosti zasvěcení nového vzdělávacího centra ve Villa González. Celkem mělo z jeho proslovu užitek více než 30 000 posluchačů. Jeho proslov byl přenášen do všech sborů v DR, a to buď živě, nebo druhý den ze záznamu.

Další výsledky práce "Departamento Local de Diseño y Construcción" jsou vidět z následujícího přehledu, který připravila místní pobočka (originální soubor je ke stáhnutí zde).

Celosvětové změny v Boží organizaci a sbor v Arroyo Hondo

Krátce po příjezdu jsem byl ve službě s jedním ze dvou zvláštních průkopníků, kteří slouží v našem sboru. Během služby mi řekl, že právě dostal od odbočky informaci o tom, že na konci letošního roku jeho služba zvláštního průkopníka po sedmnácti letech skončí. Samozřejmě není sám, v DR se to týká mnoha desítek zvláštních průkopníků. Rovněž cca 25% dosavadních betelitů bude moci pokračovat ve své službě v poli. Není jednoduché přizpůsobovat se změnám. Chce to velkou důvěru v Jehovu.

V našem sboru, který má 52 zvěstovatelů, tak bude od ledna jeden starší. V současné době jsou starší čtyři. Jeden ale dojíždí z nedalekého města, kde jsou další tři sbory, ale kvůli zdravotním problémům již tuto náročnou službu nezvládá. Další dva starší jsou místní zvláštní průkopníci a oba budou na konci roku končit. Oba chtějí sloužit dále jako pravidelní průkopníci, ale zřejmě jediná cesta je odstěhovat se do oblasti, kde je snazší najít zaměstnání na kratší úvazek, a tak si vytvořit prostor pro celodobou službu. Ve sboru tedy zůstane poslední starší, který je původem s manželkou z Velké Británie a zde slouží již skoro patnáct let.

Je samozřejmě možné, že někteří z těch, kteří nyní sloužili celodobě v betelu a kterým se nyní otevřela možnost zaměřit síly výhradně v kazatelské činnosti, se budou moci do našeho sboru přestěhovat.

Vážíme si odvahy vedoucího sboru činit nelehká rozhodnutí a zaměřit všechny dostupné síly do kazatelské činnosti. Rovněž si vážíme ochoty spolupracovat u všech, kteří mají nyní před sebou rozhodování, kterým směrem napřít svoje síly.

Jsme služebníci dobré zprávy jako apoštol Pavel (Kolosanům 1:23) a pověření kázat máme přímo od Ježíše Krista (Matouš 28, 19, 20). Strážná věž w88 1/1 na straně 28 uvádí: "A tak se dílo oznamování Království každoročně zintenzívňuje, přičemž má podporu Jehovova ducha i podporu od Krista Ježíše a množství andělských vojsk." Je tedy mnoho důvodů, proč v kazatelské službě vidět velkou osobní příležitost dát najevo lásku k Bohu, Ježíši Kristu i lidem.

Stále platí, co bylo uvedeno ve Strážné věži z roku 1985: "Naše doba je doba mimořádné činnosti, zintenzívněné služby a zesílené víry a nadšení. Měli bychom pamatovat na to, že jeden den bude náš poslední den v tomto starém systému. Buď se dožijeme konce tohoto systému, nebo dříve skončí náš vlastní život. Život je nyní krátký, prchavý. Nikdo z nás neví, zda bude zítra naživu. Máme jen omezenou dobu, v níž můžeme dokazovat svou věrnost a ryzost Bohu. (Žalm 39:5; Kaz. 12:1; Luk. 12:18–21)" (w85 2/1, str. 28)

Biblické studium - Yoel

Dne 7.10. jsme měli schůzku v městečku Quija Quieta. Navštívili jsme také colmado (konzum) Melanie. V něm jsme našli Yoela. Yoel je mladý osmnáctiletý muž se zájmem o duchovní věci. Asi dvacet minut jsme mluvili o Bibli, o tom, jakou má víru, v co věří, a on řekl, že zatím do žádné církve nechodí, protože na to není připraven a chce se rozhodnout správně. Viděl jako nutné se na takový krok připravit. Když jsme mu navrhli studium Bible, považoval to za dobrou možnost ujasnit si náboženské postoje. V knize Co Bible říká si vybral kapitolu 3 "Jaký má Bůh záměr se zemí".  Kdybychom asi tak mohli začít? Nejlépe bude hned zítra. OK.

Druhý den jsme ho navštívili a začali jsme studovat. Yoel se projevil jako bystrý, inteligentní mladík, kterému není třeba mnoho vysvětlovat, protože bystře chápe. Těšilo ho, že porozuměl tomu, jaká je budoucnost světa a zejména se začal těšil na pokoj a klid, který bude v novém světě. Prostudovali jsme asi polovinu kapitoly. Kdy budeme pokračovat, když je dnes čtvrtek? V sobotu? OK.

V sobotu jsme opět podle domluvy přišli na studium a Yoel byl připravený a nachystaný. Dokončili jsme kapitolu a navrhli mu, abychom knihu začali studovat od začátku. Souhlasil. Kdy budeme pokračovat? V úterý. OK.

V úterý studium úspěšně pokračovalo. Zeptali jsme se ho, zda je zvyklý se modlit. otevřeně přiznal, že ne. Povzbudili jsme, aby to vyzkoušel. Dali jsme mu některé praktické podněty a vysvětlili, že studium Bible se liší od studia v běžné škole v tom, že cílem studia Bible není pouze získání poznatků, ale navázání přátelství s Jehovou. Proto je modlitba nutná, protože jde o součást uctívání, ale také je to projev naší víry. Jsme zvědaví, jak se mu bude dařit

Až do dnešního dne studujeme s Yoelem dvakrát až třikrát týdně. Již poměrně zručné vyhledává biblické knihy, Společně se modlíme a pokračujeme ve druhé kapitole knihy "Co Bible říká". Zatím to vypadá jako ideální biblické studium.

O španělštině a létajícím koberci

Stále dochází k zajímavým situacím při rozhovorech, když se nedopatřením zamění jedno slovo za druhé.

Například při biblickém studiu s Iris, mladou ženou kolem 25 let, jsem chtěl poukázat na to, jakým byl Ježíš citlivým člověkem, který se nebojí dát svoje emoce najevo. Vhodný byl text z Jana 11:35, že "Ježíš dal průchod slzám". Protože jsem text citoval zpaměti, zvolil jsem formulaci, že Ježíš plakal. Plakat se řekne "llorar". Naneštěstí z toho vyšlo, že Ježíš pršel (llover). Studentka se ovšem v situaci bystře orientovala a posléze glosovala, že někdy je slz tolik, že to vypadá, jako kdyby pršelo. Můj výrok tedy nebyl zcela mimo kontext.

Martině se povedl zcela mimořádný "kousek". Místní mnohdy využívají jako taxíky motorky. Na každém rohu je vidět nějakého taxistu na motorce. Takovým taxíkům se zde říká motoconcho. Je to levné a pohodlné. Na takový taxík se vejde až pět osob. Protože nám nyní na shromáždění pravidelně začali chodit dva zájemci, sourozenci cca sedmnáct let, vozíme je pravidelně domů. Ale někdy nejdou večer za tmy domů, ale na jejich rodinnou farmu. Tam již ovšem nevede běžná cesta, a proto tam autem nezajíždíme, ale někdo z rodiny pro ně zajede na motorce. Naposledy ovšem nikdo nepřijel a oni museli jít za tmy asi dva kilometry pěšky, což není zcela bezpečné. Martina tedy začala zařizovat odvoz, motoconcho. Ovšem to, co pro ně objednala, bylo motocolchón (colchón = matrace). Objednávala tedy motorovou matraci, ale podle mého nebyla daleko od motorového létajícího koberce.