"A pohleďte, já jsem s vámi, ... byly vám otevřeny velké dveře." (Mat. 28:20; 1. Kor. 16:9)

Pět měsíců v DR uteklo jako voda. Dne 27.4.2015 v 13:40 vyrážíme na cestu přes oceán zpět do Evropy. Rádi bychom se sem opět vrátili, protože pokud někdo hledá místo, kde je "větší potřeba" kazatelů a učitelů, je to tady. Asi je vhodné připomenout, že sloužit Jehovovi v DR není lepší než v ČR, je to jiné. Platí totiž, že není až tak důležité, kde sloužíme, ale komu sloužíme.

Na druhou stranu je to do té míry jiné, že stojí za to vyzkoušet, jaké to je spolupracovat s Jehovou v místě, kde se musíte spolehnout pouze na něj. To proto, že další zdroje, na které spoléháte a na které jste zvyklí, nejsou funkční buď vůbec, nebo pouze zčásti.

Jak se na službu v cizí zemi připravit? (w12 7/15 str. 3-6)

1. Zvykni si kvalitně a pravidelně studovat
2. Projdi si Naši službu Království ze srpna 2011, strany 4 až 6
3. Promluv si s někým, kdo v zahraničí sloužil
4. Zjisti si něco o kultuře a historii té země
5. Absolvuj základní jazykový kurz

1. Proč pravidelně studovat?

Při graduaci 113. třídy biblické školy Strážné věže Gilead (w02 12/15 str. 23-25) dostali misionáři následující radu: Na všechno se dívejte z Božího stanoviska. Bylo jim (studentům) připomenuto, že během svého pětiměsíčního studia Bible se vyškolili v tom, jak se dívat na věci z Božího stanoviska. A pokud jde o poskytování rad, studenti dostali doporučení: „Neříkejte: ‚Podle mého, já si myslím...‘ Pomáhejte jim naopak, aby pochopili, jak se na věci dívá Bůh. Tak budete pro lidi, s nimiž se budete stýkat ve svém novém působišti, skutečným požehnáním.“

To bez kvalitního a pravidelného studia Bible opravdu nejde.

2. Kromě výše uvedené NSK jsou užitečné i další články:

w09 12/15 str. 4-7 

w05 7/1 str. 21-27 

w07 10/1 str. 21-25

Další odkazy najdete v Indexu publikací, například pod heslem "Služba tam, kde je to více potřeba"

3. V naší zemi máme mimořádnou možnost o službě v cizí zemi mluvit s misionáři, kteří u nás slouží.

4. Znát něco o kultuře, historii a zvyklostech země pomůže rozumět lidem, kterým kážeme.

5. Základní jazykový kurz

Tedy ne dokonalá znalost nového jazyka. Pokud byste s odjezdem čekali na to, až budete plynně mluvit, pravděpodobně nikdy nikam neodjedete. Na druhou stranu obsah základního jazykového kurzu je výhodné opravdu umět. Pokud se budete pouze biflovat slovíčka, jak je zvykem ve školách, kde se pořád angličtina považuje za cizí jazyk*, klidně můžete odjet, ale zjistíte, že jazykový kurz nebyl užitečný ani vám, ani lidem, se kterými jste chtěli mluvit o pravdách z Božího slova. Svědkové Jehovovi mají k dispozici nepřeberné množství materiálu k poslechu i k četbě v cílovém jazyce, mají JW language, a není tedy důvod, aby se dostatečně nenaučili nový jazyk, pokud budou mít tu správnou pohnutku.

Pokud byste rádi získali trochu motivace a ještě jste neviděli některá videa, podívejte se prosím sem (Cameron), sem (služba v Irsku) nebo sem (služba v Austrálii).

Přáli byste si vyzkoušet, co to znamená odjet mimo Evropu a kázat? Dejte vědět. Rádi pomůžeme radou i prakticky.

Těšíme se na vás...

* O angličtině lze po právu říci, že to není cizí jazyk, ale jazyk mezinárodní.  Ve w15 2/15 str. 24-28 je pod mezititulkem "Mezinárodní jazyk" uvedeno: "Všeobecná znalost angličtiny je velkou pomocí při šíření pravdy. Strážná věž a jiné biblické publikace vycházely dlouhou dobu nejdřív v angličtině a až s nějakým zpožděním v dalších jazycích. Angličtina je také oficiálním jazykem, který se používá v ústředí svědků Jehovových. A v tomto jazyce většinou probíhá vyučování ve vzdělávacím středisku Strážné věže v Pattersonu ve státě New York." 

Samozřejmě, že znalost angličtiny není tak důležitá jako znalost "čistého jazyka", ale stejně tak je znalost "čistého jazyka" důležitější než znalost práce na počítači, umění použít telefon či řídit auto. Přesto tyto dovednosti považujeme pokud ne za potřebné, tedy alespoň za velmi užitečné.

Čtvrté shromáždění v Matanzas

Dne 12.4. na další veřejné přednášce v Matanzas bylo 58 lidí. Ukazuje se tedy, byla to již čtvrtá přednáška od 1.1.2015, že tato účast zřejmě bude standardem a že při tomto počtu je reálné uvažovat o častějších shromážděních, ne jenom jednou za měsíc, ale každý týden. Tento režim by mohl přijít na řadu od září nebo od ledna příštího roku a potom nový sbor. (Sk 9:31) Být tady a vidět to je opravdu posilující.

Památná slavnost

Účast

Matanzas: 98 (15 zvěst.)
Arroyo Hondo: 96 (20 zvěst.)
Villa Fundation: 57 (15 zvěst.)
Arroyo Hondo (creol): 27 (5 zvěst.)
------------------------------------------------------
Celkem: 278 přítomných


Foto z Matanzas:

Převzácný čas

V našem sboru se traduje, že vždy se začátkem kampaně s pozvánkami na Památnou slavnost začíná větší horko. A nejinak tomu bylo i letos. Navzdory horku, únavě a bolavým nohám se podařilo projít celý obvod a navštívit i ty nejvzdálenější a nejodlehlejší místa.

Druhý týden kampaně jsme strávili ve společnosti krajského dozorce bratra Marcose Nuñese a manželů Juana a Sary Crispinových z betelu v Santo Domingu. Bratr Crispin slouží ve výboru odbočky (jeho životní zkušenost je uvedena v Ročence 2015) a jeho návštěva měla přispět k vyhodnocení možností růstu na území zdejšího sboru. Každý den se na schůzkách před službou sešlo zhruba 30 lidí, z nichž mnozí se také účastnili společných obědů....

....a schůzky s průkopníky.

Neděle byla vyvrcholením celé spolupráce, protože všech více než 50 účastníků ranní schůzky před službou bylo pozváno k naší sousedce, sestře Migelíně, na výborný oběd a po obědě jsme se formou vtipných scének, divadla a vřelých osobních poděkování rozloučili s bratrem Marcosem - bratr tu byl totiž po třech letech spolupráce naposledy. 

V týdnu před Památnou slavností jsme kromě posledního obíhání zájemců připravovali a uklízeli tři místa pro konání: Arroyo Hondo, Villa Fundación, Matanzas.
V pátek dopoledne bylo v plánu připravit místo v Matanzas, v místní posilovně, což znamenalo vyklidit všechny stroje, umýt stěny do výše dvou metrů, vytřít podlahu, pronajmout židle a rozmístit je, připravit "pódium".

Nástrahy misionářského života

V misionářském poli hrozí některé zvláštní  nástrahy, se kterými se člověk musí popasovat. Například:

Fyzická vyčerpanost

Je to dáno tím, že z Evropy jsme zvyklí na jiné podnebí, jiné tempo i jiné druhy aktivit. Například dne 23.3.15 odpoledne se asi 20 lidí ze sboru domluvilo, že půjdou na pláž. Ukázalo se, že v mém případě nejde o rekreační záležitost. Po dvou hodinách hýbání se v teplých vlnách Karibského moře, kdy jsem se věnoval prohlubování přátelských vztahů se členy sboru, a po následném fotbálku na rozpálené pláži s ostatními odpovědnými bratry ze sboru, jsem byl tak vyčerpán, že i po dvanáctihodinovém spánku jsem druhý den prakticky nemohl slézt z postele a celý den mě Martina musela obsluhovat.

Psychická vyčerpanost

Znovu se ukázalo, že delší komunikace s dětmi do pěti let je opravdu vysilující. Na výše zmíněné pláži se sešla rovněž řada zástupců mladší generace a nadějí sboru. V dobré víře, že ulevím matkám, jsem se hodlal s nimi krátce povyrazit a chvíli jsem jim dělal krokodýla, což spočívalo v tom, že děti pobíhaly po břehu, občas vběhly do vody a pokřikovaly "nechytíš, nechytíš", jako české děti. Po patnácti minutách je to pořád nepřestávalo bavit, ale já už se nechtěl pořád plazit po písku v mělké vodě, protože takový krokodýl zase nejsem. Naštěstí po necelé hodince se dětem začaly třást bradičky a bylo jim zima, zcela v souladu s poznatky moderní vědy, že děti se unaví a prochladnou snadněji než dospělí. Gratuloval jsem si, že jsem obstál a poslal jsem je zpět k matkám. Naneštěstí pišišvoři si za chvíli odfrkli, najedli se, vrátili se k aktivitám s krokodýlem a nepřestávali pištět. Taky chtěli vozit na zádech. Jedinou možností, jak se ctí vycouvat, bylo využít faktu, že nikdo z nich neuměl plavat, takže bylo lze prohlásit, že krokodýli, mořští koníci a další mají rádi hloubku. Jestli děti chtějí, mohou se naučit plavat a jít taky do hlubší vody. Naštěstí nikdo z nich nechtěl.

Byl jsem zcela vyčerpán a toužil po klidu psacího stolu...

Zkušenosti ze služby III.

Přestože sloužíme v oblasti, která je z velké většiny zastoupená chudším obyvatelstvem, i zde je populární používat internet - zvláště mladšími generacemi. V místním autobusku, kterému se říká guagua, je k dispozici heslo k volné wifi a stále častěji vidíme v rukou místních chytré telefony. Už méně se setkáváme s tím, že by měli internet doma.

Takže mě překvapilo, když jsem v malém domečku na velké obrazovce počítače mohla představit jw.org.

Šla jsem na opětovnou návštěvu k mladé ženě, která večerně studuje univerzitu a není lehké ji zastihnout. V týdnu Památné slavnosti, kdy v DR slaví Svatý týden a děti mají prázdniny, jsem doufala, že bude doma. Zastihla jsem jen jejího synka a jeho sestřenici - hráli počítačové hry. Pozvánka na PS ležela pod monitorem. Využila jsem tedy příležitosti a chvíli si s nimi povídala o významu Ježíšovy smrti. Když jsem jim nabídla, že jim pustím video z tabletu, souhlasili. Během této doby se domů vrátila ona mladá žena. Hned ji zajímalo, jestli se tato videa dají stáhnout z internetu, a dovolila mi ukázat, kde je na webových stránkách může najít. Zhruba 10 minut jsem tak mohla - vlastně úplně poprvé - ve službě ukázat, co všechno lze na našich stránkách najít. Dokonce i to, že si mohou pustit čtení Bible. Protože jako všichni Dominikánci měli k dispozici reproduktory, rozezněl se Překlad nového světa po celém domě i dvorku. Nejvíc mě překvapilo, když mi děkovala za poučení, jak internet používat. Do té doby ho využívala pro studium na škole, pro hraní her a pouštění filmů.

Moderní techniku používáme i při službě dům od domu. Pokud je příležitost, dětem pustíme nějaký díl Kubíka, dospělým video Proč studovat Bibli. Tak se také stalo, že moje spolupracovnice pustila z telefonu video ve znakové řeči jedné neslyšící holčičce, která kolem nás jezdila na kole a snažila se nás varovat, že u osamělého domu v dálce, kam jsme se chystali jít, mají nebezpečné psy.